Detekce hran, segmentace
Detekce hran
Edge detection
Hrany jsou místa kde sa prudce mění jas a dají sa využít na identifikaci důležitých oblastí (regionů) v obraze. Jsou vstupem mnoha algoritmů na detekci objektů v obraze, případně při segmentaci obrazu.
Defnice hrany:
-  Prudká změna jasu = hrana 
-  Lokální změna jasu = jasová hrana 
-  Globální změna = jasový hraniční segment 
-  Vlastnosti: velikost, směr 
 
Základní postupy při detekci
-  Filtrace obrazu − odstranění vzorkovacího či kvantovacího šumu, rozmazání, apod. 
-  Diferenciace − zvýraznění oblastí s výraznou změnou intenzity 
-  Hranový detektor 
 
Hranový detektor
Detektory můžeme rozdělit podle detekcie hrany:
 
Operátory 1. derivace
-  Analýza malého okolí, konvoluce s jádrem hranového operátoru 
-  Detekce směru hrany vyžaduje množinu jader korespondujících s určitými směry 
-  Závislost na velikosti objektu v obraze, citlivost na šum 
-  Roberts − malé okolí pro výpočet gradientu, vysoká citlivost na šum 
-  Prewitt − více pixelů použito k výpočtu gradientu 
-  Sobel − možné použít pouze dvě masky (detekce horizontálních a vertikálních hran) 
-  Kirsch 
-  Robinson 
 
Operátory 2. derivácie
Hladají hranu při průchodu nulou v okolí. Nevýhodami jsou velké vyhlazení obrazu a ztráta ostrých rohů, případně dvojitá odezva na hrany.
-  Laplacián − invariantní vůči rotaci, normalizovaná odezva na čtyřokolí, osmiokolí 
-  LoG (Marr-Hildreth) − laplacián na vyhlazeném obrazu Gaussem, velice stabilní, nebezpečí falešných hran 
-  DoG − Rozdíl Gaussovek – aproximace LoG 
-  Cannyho detektor − operátor první derivace Gaussovské funkce, non-maxima suppression, prahování s hysterezí (hystereze znamená závislost stavu na stavech předchozích; v tomto kontextu jde o to, že jsou ponechány jen ty nejsilnější hrany a slabé, pokud jsou spojeny s nějakou silější, velmi slabé jsou potlačeny) 
-  Aktivní kontury − vnitřní (hladkost křivky) a vnější síly (tvarují konturu směrem ke hranám objektu) 
 
Parametrické modely hran
-  Přesnější popis hran, náročné na výpočet, např. Houghova transformace. 
-  Takto získané hrany je možné dále filtrovať (např. filtr s hysterzí) 
 
Kvalita hranových detektorů
-  Dobrá detekce (odolnost vůči šumu) 
-  Dobrá lokalizace (detekované hranové body co nejblíže středu hrany) 
-  Jedinečná odezva (měla by existovat jen jedinečná odezva na skutečnou hranu) 
 
Nejpoužívanější detektory
Cannyho detektor
Canny edge detector
-  Realizován tak, aby co nejlépe vyhověl požadavkům na kvalitu (zmíněno výše) 
-  Realizován různými způsoby, které se snaží co nejlépe vyhovět stanoveným podmínkám 
-  Operátor první derivace Gaussovské funkce + potlačením nemaximálních hodnot 
 
Hough transform
-  Metoda pro nalezení parametrického popisu objektů v obraze 
-  (Transformace z Kartézského souřadnicového systému do polárního … určitě?) 
-  Výpočetně náročná, robustnost, není citlivá na porušená data nebo šum 
-  Stejný princip se používá i pro hledání dalších křivek, které je možné popsat parametricky (kružnice, elipsa apod.) 
-  Houghova transformace se dá použít i na detekci tvarů, které nejde přímo popsat parametricky 
-  Body obrazu jsou prezentovány křivkami v parametrickém prostoru 
-  Jedná-li se o kolineární body (z jedné přímky), pak křivky v parametrickém prostoru se protínají. Průnik reprezentuje parametry hledané křivky 
 
Segmentace
Co je to segmentace obrazu?
-  Proces rozdělování obrazu na významné části (regiony, např. obsahující jednotlivé objekty), které mají podobné vlastnosti (např. podobné barvy, tím sa dá např. oddělit obloha od trávy). 
-  Objekt je zajímavá část obrazu, zbytek je tzv. pozadí (angl. background). 
-  Segmentace je závislá na interpretaci obrazu! 
-  Jeden z nejdůležitějších kroků analýzy obrazu! 
-  Neexistuje univerzální metoda 
 
Proč je segmentace složitá?
-  Výsledek je závislý na konkrétní aplikaci. 
-  Velký vliv má proces snímání obrazu – proměnlivé osvětlení, šum, apod. 
-  Struktura obrazu může být velmi složitá – komplexní tvary objektů, překrývající se objekty, stíny, … 
-  Neexistuje univerzální metoda pro všechny typy obrazů. 
 
Základní přístupy k segmentaci obrazu
Statistické metody
Orientovaná na regiony
Region based (porovnávání vnitřků)
-  Obrazové pyramidy – Nejvyšší úroveň je jeden pixel, redukce výpočetní náročnosti, segmentace – spojování oblastí, quad tree 
-  Grafy sousednosti (Region Adjacency Graphs (RAGs)) – Vztahy mezi regiony 
- 
-  Barvení oblastí – Barvi dokud práh, nutné dva průchody, není deterministická (Region Merging, Region Splitting) 
 
Orientovaná na hrany
Edge based
-  Hrany mohou nést důležitou informaci o objektech 
-  Často oddělují regiony v obraze. 
-  Typický problém: porušené a nevýrazné hrany, zároveň mnoho nepodstatných hran. 
-  Edge relaxation – zotavení hrany, mnoho heuristických algoritmů, často iterační, degraduje hrany 
-  Spojování hran – Vytváří seřazené hrany 
 
Prahování
-  Band 
-  Dva a více prahů 
-  Semi-thresholding 
-  Mode based 
-  Iterative 
-  Adaptivní 
-  Otsu's 
 
Shluková analýza
Hybridní metody
Metoda rozvodí
Watershed (image processing)
-  Morfologická metoda segmentace, obraz chápán jako terén nebo topografický reliéf, který je postupně zaplavován vodou. 
-  Výsledný obraz rozdělen do povodí oddělených hrázemi. 
-  Nepoužívá se přímo originální obraz, ale gradientní obraz. 
-  Metoda produkuje velký počet regionů, nadměrně segmentovaný obraz → spojování segmentů 
 
Znalostní metody (knowledge-based)
Nejčastěji detekce předdefinovaných vzorů v obraze (tzv. template matching)