¹⁾OpenStreetMap je projekt, jehož cílem je tvorba volně dostupných geografických dat a následně jejich vizualizace do podoby topografických map (např. silniční mapa, uliční mapa města, cyklomapa, routing) Pro tvorbu geodat se jako podklad využívá záznamů z přijímačů GPS nebo jiné zpravidla digitalizované mapy, která jsou licenčně obdobné. Projekt je založen na kolektivní spolupráci a na koncepci Open source. Data jsou poskytována pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0. OpenStreetMap byl inspirován projekty jako je například Wikipedia, umožňuje jednoduchou editaci dat, uchovává kompletní historii provedených změn, výsledky práce jsou dostupné veřejnosti.

Prvním krokem byl výběr lokality, která ještě není dostatečně zmapována. Ten spočíval ve srovnávání map z OSM a Google Maps v okolí mého bydliště. Městskou část Husovice jsem již zmapoval dříve, takže volba padla na Maloměřice (stav před mapováním ukazuje obrázek vpravo).

JOSM je editor pro OpenStreetMap napsaný v Javě. Podporuje načítání záznamů trasy ve formátu GPX a načítání dat z OSM včetně editací existujících uzlů, cest a metadat z OSM databáze.²⁾

Pro používání JOSM si stačí stáhnout JRE a poté .jar archiv. Doporučuje se použití stabilní (tested) verze, ale nikdy jsem neměl problém s použitím aktuální vývojové (latest) verze. Standardní nastavení JOSM je plně vyhovující základním potřebám, jen je nutné vyplnit uživatelské jméno a heslo do OSM, pokud chcete odesílat své editace.

JOSM také disponuje systémem zásuvných modulů. Nejužitečnějším z nich je modul pro podporu WMS. Zde je potřeba si dát pozor na licence, protože obkreslování map znamená tvorbu odvozeného díla. Pro ČR naštěstí existuje UHUL Ortofoto mapa, kterou používá velká část české OSM komunity. Bohužel, v době kdy jsem s mapováním Maloměřic začínal, se servery UHULu stěhovaly, a tak byl ten to zdroj map nedostupný.

Naštěstí jsou již do OSM naimportována data o poloze a číslech domů a z těch se dá odvodit základní síť silnic. Začal jsem tedy tímto. Zadávání dat v JOSM není nikterak složité, obzvlášť pokud již máte zkušenosti s nějakým vektorovým editorem. Prostě pomocí základního nastroje pokládáte uzly, mezi kterými se tvoří hrany. Uzly mají tendenci se „lepit“ na blízké hrany a jiné uzly a tím udržovat topologii.

Po zadání údajů o geometrii je nutné doplnit metadata, aby OSM věděl že se vůbec jedná o silnice. Předpokládal jsem o nich, že se jedná o běžné silnice v obytné čtvrti, a ty reprezentuje tag highway = residential. Dále se z informacích o číslech domů dalo vyčíst i jméno ulice (tag name). Určitě vás napadne, že tyto údaje rozhodně nestačí, jenže k dispozici nebyla žádná data, ze kterých by se dalo vyčíst víc. Následovala tedy práce v terénu.

Jelikož se věnuji Geocachingu, vlastním samozřejmě GPS přijímač. Tím je Bluetooth modul Evolve Gotraxx, mobilní telefon Sony Ericsson K550i a J2ME aplikace TrekBuddy. Dalším užitečným vybavením při mapování v terénu byly i papír a tužka.

Obzvláště musím vyzdvihnout TrekBuddy. Ten totiž dokáže zaznamenávat prošlou trasu do formátu GPX, zobrazovat vaši pozici na mapě a všechno to, co zvládají i drahé turistické GPS přístroje. Nezvládá ovšem routování, ale i na tom údajně autor pracuje, právě s využitím dat z OSM.

Vydal jsem se tedy pěšky do Maloměřic. Na papíře jsem již měl předkreslenu „mapu“ z OSM s dostatečnými mezerami pro vpisování poznámek. Cestou jsem si poznamenával údaje jako jednosměrky, obytné zóny, obchody mosty a navíc jsem cestou narazil i na jedno fotbalové hřiště. OSM pro všechny tyto úkazy disponuje speciálními tagy. Výsledek můžete vidět na obrázku vpravo.

Jak již bylo zmíněno, JOSM umí nahrávat a zobrazovat GPX soubory. Nahrál jsem tedy do něj svůj tracklog a podle něj poupravil a doplnil data v OSM. Konkrétně například již zmíněné fotbalové hřiště, pěší most přes železnici, jednosměrky, mosty, obchody, obytné zóny, školy a školky, zastávky MHD, radnici atd. Samozřejmě jsem u takto zadaných dat doplnit tag source = gps. Na obrázku vpravo můžete vidět tracklog (tenká červená linka) a podle něj zadané fotbalové hřiště a ulici Vrbí.

Bohužel, ani GPS není dostatečně přesná pro některé detaily, a tak například rozdělení ulici stromem či kapličkou zůstalo nezaznamenáno. Naštěstí se po několika týdnech znovu rozjel UHUL a jeho ortofoto mapy jsou přesné dostatečně. Podle nich jsem tedy zkorigoval data z GPS, a navíc doplnil i některé odlehlejší ulice do kterých jsem v terénu nedostal. Navíc se z něj dá odvodit i landuse a obrysy budov továren.

Výsledek si můžete zobrazit zde.

Můžete si povšimnout, že na této mapě chybí označení budov jako obchodů, škol, atd. To je tím, že OSM má několik systémů pro vykreslování: Mapnik a Osmarender. Mapnik je „oficiálnější“, standardní vykreslování. Použivá některé pokročilejší techniky, především pro umístění textů, a tak trvá déle, než se změna dat projeví i na jeho obrázcích. Oproti tomu Osmarender většinou zvládne zobrazit změnu do tří hodin od jejího uložení, ale jeho výstupy nejsou tak hezké jak z mapniku (především se doporučuji podívat na koleje). Výsledkem tedy je, že Mapnik nezobrazuje tyto budovy, Osmarender ano. Pro podrobnější prohlížení dat a jejich detailů stejně doporučuji použít JOSM, ve kterém si může ověřit i autora dat (vystupuji pod přezdívkou Pitel).

Také nezaručuji, že to co vidíte je finální a nejlepší výsledek Maloměřic v OSM. V okolí Maloměřic je spousta oblastí pro zlepšení. Nachází se tam několik továren, stezka kolem řeky Svitavy směrem do Obřan atd. Projektem OSM se zabývam už asi rok (kromě Husovic jsem zmapoval také Modřice) a slibuji, že se jim budu i nadále věnovat.